Hermosillo, Sonora

Hermosillo, hl. m. státu Sonora (22. 12. 2005)

14. srpna 2006 v 22:35 | Olguita Ollie
"Hermosillo" bylo založeno před více než třemi sty lety uprostřed sonorské pouště. Je to město, které spojuje harmonizující tradice s modernou, město s velkou dynamikou - jeho sílící růst je doprovázen spoustou uměleckých aktivit, kulturních dění a každodenní zábavou. Podnebí Hermosilla je pouštní polohorké, s chladnými zimami. V letních měsících sice teploty dosahují 45°C, ale po zbytek roku zde vládne spíše jarní klima. Další plus, mezinárodní letiště, snad netřeba zmiňovat.
Před nevhodnou návštěvou umírající babičky jsem upřednostnila špacírování po městě. Nechala jsem se vysadit u katedrály, kterou jsem si moc dobře prohlédnout nemohla, neboť se tam sloužila jakási pohřební mše a mně obřady tohoto typu nedělají dobře. Vypravila jsem se tedy na "Cerro de Campana" (jakýsi "vyhlášený" kopec s vyhlídkou nad městem). Místní obyvatelé na mě hleděli prazvláštně a jeden z nich za mnou vyběhl jako šíp, abych se nahoru sama nevydávala, protože je tam nebezpečno a taky bych se prý nemusela vrátit.. Ujal se mě jako ochránce a celý den se po městě procházel se mnou. Vyklubal se z něj spisovatel a na závěr dne mi na památku koupil jedno číslo jeho časopisu.
Jak jsem si nemyslela, že je Mexicali extrémně ošklivé, tady jsem dala Rebece za pravdu.. v porovnání s Mexicalli je o mnoho krásnější, už jen pro spoustu zelených stromů, které lemují ulice. Nějaké extra pamětihodnosti tu ale také nemají.. Krom katedrály, radnice a spousty univerzitních budov jsem viděla "Mercado Municipal" (obecní trh), "Parque de Madera" ("dřevěný" park), "El Mundito" ("Světík", tj. dětská školka), večer jsme s Rebekou a jejím bratrem Joelem zašli na pořádnou kotletu do vyhlášené taqueríe (restaurace, kde se podávají tacos) jménem "Xochimilco". Kdo v ní nejedl, tak nikdy nebyl v Hermosillu - to se říká a také to stojí černé na bílém nad jejím vchodem. Závěr: splněno.. :-)
 
 

Reklama
Reklama